edenia zahradní centrum

Muchovník Lamarckův (Amelanchier × lamarcki) je keř nebo malý opadavý strom z čeledi růžovitých. Jde o křížence velmi široce pěstovaného v Evropě, kde je pěstován od 17. století. Jde o apomiktický druh, pravděpodobně hybridního původu. Je ozdobný květy, plody jsou jedlé. Je znám též jako indiánská borůvka. Je uváděn jako kříženec Amelanchier laevis a Amelanchier arborea nebo Amelanchier canadensis. Ačkoliv je druh muchovník Lamarckův široce známý ze Severní Ameriky, pravděpodobně z východní Kanady, není známo, že by se přirozeně vyskytoval v Severní Americe někde ve volné přírodě. Muchovník Lamarckův je rostlina, opadavá listnatá dřevina, vyšší olistěním řídký, nepravidelně a hustě zavětvený keř, nebo malý strom, dorůstá výšky 2–6m. Dřevina je nápadná výraznými bílými květy v dubnu až květnu. Listy jsou oválné, až 8 cm velké. Na podzim listy mění barvu na sytě růžovou až zářivě červenou. Modré plody jsou podobné borůvkám. Mají cca 1 cm v průměru, temně modrofialovou barvu, zrají již na začátku léta a mají sladkou chuť. Preferuje propustnou živnou vlhkou půdu spíše s nízkým obsahem vápníku. Teplotní podmínky v ČR snáší dobře. Snáší rovněž dočasné přemokření, stejně jako dočasné sucho. Pokud je silné sucho během tvoření plodů, mohou být plody drobné nebo opadávat. Druh je samosprašný a škůdci v ČR netrpí. Druh je používán jako ovocná dřevina pro plody a okrasná dřevina pro výrazné kvetení a podzimní zbarvení. Plody konzumují ptáci. Zdroj textu: Wikipedia

Roste v Číně v podobě stromu s asymetrickým hustým habitem. Dorůstá výšky 6 - 12m. Listy jsou 3úhle vejčité až vejčité, tmavězelené, dlouze špičaté, zpravidla s 1 - 2ma zuby z obou stran, ve spodní 1/2 kokruny hrubě pilovité, dlouhé 6 - 15cm, široké 8cm, báze klínovitá až srdčitá a řapíky jsou dlouhé 2 - 8cm. Květenství je vrcholové, (2 -) 3 - 12tikvěté, vlastní květy jsou dlouhé 3 - 3,5cm a mají bílou, narůžovělou či načervenalou korunu se 2ma žlutými pruhy a růžovofialovými tečkami v jícnu. Plodem je čárkovitá tobolka délky 0,25 - 0,5 (i 1)m, šířky 6mm a obsahuje podlouhlá semena délky 1cm a šířky 2mm. Jde o keř nebo na kmen roubovaný strom s poměrně malou v mládí výrazně kulovitou korunou a velkými listy exotického vzhledu. Roubovaná dřevina je vysoká podle výšky roubování, někdy je uváděna výška a šířka koruny 4-5m. Druh je dlouhověký. Obvykle je odrůda roubována na katalpu trubačovitou. Světlá textura olistěné koruny může působit z blízka až řídkým, světlým, příjemně svěžím dojmem. Vystoupavé větve jsou často v mládí ojíněné. Tenká borka má světle hnědou barvu a je v mládí celkem tenká. Při manipulaci s materiálem v okolí, nebo při nešetrné dopravě rostlin k výsadbě snadno může dojít k rozsáhlému poškození kmene nebo větví. Ve stáří je borka ztlustlá a hluboce zbrázděná, odlupuje se v šupinách. Katalpa má charakteristické velké listy, srdčitě vejčité, 10-25 cm dlouhé, zašpičatělé a zpravidla celokrajné. Listy jsou na stromech dlouho do zimy (V-XI). Barva listů je tmavě až světle zelená, na rubu jsou krátce chlupaté. Katalpa je v zemi dobře ukotvena, ve stáří ztlustlými, silnými kořeny. Zálivka Zalévat první rok po výsadbě je doporučeno pravidelně každý týden, avšak podle potřeby, tak aby nedošlo k přemokření nebo aby strom v kritickém období po výsadbě neuschnul. Katalpa snáší lépe sucho, než mokro. Mladé rostliny, zejména na podzim, nemají být příliš zalévány, aby kořeny a zimou ohrožené letorosty do podzimu co nejvíce vyzrály. Části rostliny, které jsou dužna

Kultivar ´Etna´ je mezi bobkovišněmi tou nejelegantnější královnou. Její tuhé, kožovité listy jsou nápadně bronzové, když raší, a jejich barva přechází do teplého odstínu sytě smaragdově zelené. Mají zvláštní tvar – list je od řapíku vejčitý, ale k vrcholu se rozšiřuje a končí téměř naplocho. Tento konec je navíc zvlněný, takže celý keř působí velmi plasticky. Daleko lépe snáší zimní oslunění než jiné druhy a zůstává sytě zelená. Bobkovišeň obecná (Původ a popis, Výsadba a půda, Řez) Původ a popis Do Evropy se Bobkovišeň dostala v 16. století z tureckého Trabzonu. Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus) patří do rodu slivoní (Prunus), ale někdy je řazena do samostatného rodu Laurocerasus. Je to stálezelený keř, který v našich podmínkách dorůstá výšky 1,5 až 2 metry a šířky 1 až 2 metry. Používá se samostaně jako okrasný keř nebo do živých plotů. Výsadba a půda Bobkovišně bychom měli sázet hlavně do dobře propustné půdy. Pokud jde o zásaditos a kyselost, není bobkovišeň příliš náročná, pokud vaše půda není vyloženě kyselá nebo zásaditá. Snese lehce kyselou i lehce zásaditou půdu, lépe se jí ale daří v lehce kyselé. Daří se jí dobře v půdě humózní, vlhčí a bohaté na živiny Při sázení musíme počítat s rozměry bobkovišní v dospělosti (tj. až 2 metry na výšku a šířku). Pokud sázíme balové bobkovišně, vsazujeme bal tak, aby byl celý pod zemí. Pokud vysazujeme bobkovišně na živý plot, sadíme 2 až 3 rostliny na metr. Snese slunce, polostín ale i stín. Na zimu je dobré přikrýt ji listím. Snese ale i mrazy až do -25. Pokud ji ale budete pěstovat v květináči je nutné ji před mrazem ochránit. Pokud nebude zem v zimě zmrzlá, zalévejte ji. Řez Když Vám bobkovišeň začne žloutnout, bývá to nedostatkem živin v půdě nebo příliš zásaditou půdou, která se v takovém případě dá upravit pomocí Hořké soli. Pokud se na ní objeví uschlé části je třeba je odstranit, bobkovišeň už zde neobrazí. Snáší mírný řez, při větším řezu je nutná opatrnost abychom nepoškodili jiné větve a listy

Muchovník Lamarckův (Amelanchier × lamarcki) je keř nebo malý opadavý strom z čeledi růžovitých. Jde o křížence velmi široce pěstovaného v Evropě, kde je pěstován od 17. století. Jde o apomiktický druh, pravděpodobně hybridního původu. Je ozdobný květy, plody jsou jedlé. Je znám též jako indiánská borůvka. Je uváděn jako kříženec Amelanchier laevis a Amelanchier arborea nebo Amelanchier canadensis. Ačkoliv je druh muchovník Lamarckův široce známý ze Severní Ameriky, pravděpodobně z východní Kanady, není známo, že by se přirozeně vyskytoval v Severní Americe někde ve volné přírodě. Muchovník Lamarckův je rostlina, opadavá listnatá dřevina, vyšší olistěním řídký, nepravidelně a hustě zavětvený keř, nebo malý strom, dorůstá výšky 2–6m. Dřevina je nápadná výraznými bílými květy v dubnu až květnu. Listy jsou oválné, až 8 cm velké. Na podzim listy mění barvu na sytě růžovou až zářivě červenou. Modré plody jsou podobné borůvkám. Mají cca 1 cm v průměru, temně modrofialovou barvu, zrají již na začátku léta a mají sladkou chuť. Preferuje propustnou živnou vlhkou půdu spíše s nízkým obsahem vápníku. Teplotní podmínky v ČR snáší dobře. Snáší rovněž dočasné přemokření, stejně jako dočasné sucho. Pokud je silné sucho během tvoření plodů, mohou být plody drobné nebo opadávat. Druh je samosprašný a škůdci v ČR netrpí. Druh je používán jako ovocná dřevina pro plody a okrasná dřevina pro výrazné kvetení a podzimní zbarvení. Plody konzumují ptáci. Zdroj textu: Wikipedia

Muchovník Lamarckův (Amelanchier × lamarcki) je keř nebo malý opadavý strom z čeledi růžovitých. Jde o křížence velmi široce pěstovaného v Evropě, kde je pěstován od 17. století. Jde o apomiktický druh, pravděpodobně hybridního původu. Je ozdobný květy, plody jsou jedlé. Je znám též jako indiánská borůvka. Je uváděn jako kříženec Amelanchier laevis a Amelanchier arborea nebo Amelanchier canadensis. Ačkoliv je druh muchovník Lamarckův široce známý ze Severní Ameriky, pravděpodobně z východní Kanady, není známo, že by se přirozeně vyskytoval v Severní Americe někde ve volné přírodě. Muchovník Lamarckův je rostlina, opadavá listnatá dřevina, vyšší olistěním řídký, nepravidelně a hustě zavětvený keř, nebo malý strom, dorůstá výšky 2–6m. Dřevina je nápadná výraznými bílými květy v dubnu až květnu. Listy jsou oválné, až 8 cm velké. Na podzim listy mění barvu na sytě růžovou až zářivě červenou. Modré plody jsou podobné borůvkám. Mají cca 1 cm v průměru, temně modrofialovou barvu, zrají již na začátku léta a mají sladkou chuť. Preferuje propustnou živnou vlhkou půdu spíše s nízkým obsahem vápníku. Teplotní podmínky v ČR snáší dobře. Snáší rovněž dočasné přemokření, stejně jako dočasné sucho. Pokud je silné sucho během tvoření plodů, mohou být plody drobné nebo opadávat. Druh je samosprašný a škůdci v ČR netrpí. Druh je používán jako ovocná dřevina pro plody a okrasná dřevina pro výrazné kvetení a podzimní zbarvení. Plody konzumují ptáci. Zdroj textu: Wikipedia

Muchovník Lamarckův (Amelanchier × lamarcki) je keř nebo malý opadavý strom z čeledi růžovitých. Jde o křížence velmi široce pěstovaného v Evropě, kde je pěstován od 17. století. Jde o apomiktický druh, pravděpodobně hybridního původu. Je ozdobný květy, plody jsou jedlé. Je znám též jako indiánská borůvka. Je uváděn jako kříženec Amelanchier laevis a Amelanchier arborea nebo Amelanchier canadensis. Ačkoliv je druh muchovník Lamarckův široce známý ze Severní Ameriky, pravděpodobně z východní Kanady, není známo, že by se přirozeně vyskytoval v Severní Americe někde ve volné přírodě. Muchovník Lamarckův je rostlina, opadavá listnatá dřevina, vyšší olistěním řídký, nepravidelně a hustě zavětvený keř, nebo malý strom, dorůstá výšky 2–6m. Dřevina je nápadná výraznými bílými květy v dubnu až květnu. Listy jsou oválné, až 8 cm velké. Na podzim listy mění barvu na sytě růžovou až zářivě červenou. Modré plody jsou podobné borůvkám. Mají cca 1 cm v průměru, temně modrofialovou barvu, zrají již na začátku léta a mají sladkou chuť. Preferuje propustnou živnou vlhkou půdu spíše s nízkým obsahem vápníku. Teplotní podmínky v ČR snáší dobře. Snáší rovněž dočasné přemokření, stejně jako dočasné sucho. Pokud je silné sucho během tvoření plodů, mohou být plody drobné nebo opadávat. Druh je samosprašný a škůdci v ČR netrpí. Druh je používán jako ovocná dřevina pro plody a okrasná dřevina pro výrazné kvetení a podzimní zbarvení. Plody konzumují ptáci. Zdroj textu: Wikipedia