Osiva-semena.cz

Louka starých časů je krásná pestrobarevná louka obsahující i vzácné polní plevele, jako např. koukol, hlaváček či kravinec. Krásu této louce dodávají klasické vlčí máky či modré chrpy. Právě tyto rostliny stojí za tím, že již v prvním roce Vám barevně zkrášlí zelený porost zakládané louky. Právě od druhého roku se tyto rostliny pomalu vytrácejí a přicházejí typické luční kvítky. Směs obsahuje jak vytrvalé odrůdy tak i jednoleté klasiky. Je vhodná pro 20 m². Obrázek je pouze ilustrativní. Jak si vypěstovat květinovou louku ze semínka? Semena květnatých luk vyséváme ideálně na jaře či na podzim. Louku zakládáme stejně jako trávník. Osivo nejdříve rovnoměrně rozházíme a mělce zapravíme do půdy. Pouze lehce uhrabeme. Doporučujeme lehce uválcovat. Osivo jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně. Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky). Počáteční růst rostlin je pomalý, proto kvetou většinou až druhým rokem od výsevu. Vzrostlou louku je třeba pravidelně sekat a to již první rok výsevu. Sečením a následným odstraněním posečené hmoty se uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečení tedy pomáhá podporovat druhovou pestrost lučních květů. Hned v prvním roce výsevu je nutné porost častěji sekat, asi 4–6 cm nad zemí. Od druhého roku sečeme 1–3 krát do roka. Ideálně vždy, když přestává odkvétat. Upozornění: Nepřisévejte jiné osivo do založené loučky. Zcela určitě by totiž luční květy potlačily. Doporučený výsevek: - ruční setí .......... 2 g na 1 m² - setí strojovou sečkou .......1 g na 1 m² Luční květiny 80 % čičorka pestrá (Securigera varia) – 2 divizna švábovitá (Verbascum blattaria) – 0,3 hadí mord španělský (Scorzonera hispanica) – 1 hlaváček letní (Adonis aestivalis) – 2 hlaváček roční (Adonis annua) – 5 hořec křížatý (Gentiana cruciata) – 0,3 hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) – 1,5 hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) – 1

Polní kvítí je osivo složené z 90 % polních květin a 10 % polních travin. Osivo je vhodné především na suchá stanoviště s celodenním osluněním. Směs je složena z dávno zapomenutých nebo téměř vyhynulých druhů polních rostlin. Tento porost není klasickou loukou, ale jednoletý porost přírodních polních letniček. Osivo vystačí na 20–40 m2 plochy. Obrázek je pouze ilustrativní. Jak si vypěstovat květinovou louku ze semínka? Semena květnatých luk vyséváme ideálně na jaře či na podzim. Louku zakládáme stejně jako trávník. Osivo nejdříve rovnoměrně rozházíme a mělce zapravíme do půdy. Pouze lehce uhrabeme. Doporučujeme lehce uválcovat. Osivo jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně. Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky). Vzrostlou louku je třeba pravidelně sekat. Sečením a následným odstraněním posečené hmoty se uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečení tedy pomáhá podporovat druhovou pestrost lučních květů. Hned v prvním roce výsevu je nutné porost častěji sekat, asi 4–6 cm nad zemí. Od druhého roku sečeme 1–3 krát do roka. Ideálně vždy, když přestává odkvétat. Upozornění: Nepřisévejte jiné osivo do založené loučky. Zcela určitě by totiž luční květy potlačily. Doporučený výsevek pro ruční setí je 2 g na 1 m2, pro setí strojovou sečkou se jedná o 1 g na 1 m2. Polní květiny 90 % bračka rolní (Sherardia arvensis) – 0,1 dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos) – 0,5 hlaváček letní (Adonis aestivalis) – 7 hlaváček roční (Adonis annua) – 9 chrpa modrá (Centaurea cyanus) – 4,5 jetel inkarnát (Trifolium incarnatum) – 6 kakost rozkladitý (Geranium divaricatum) – 2 konopice úzkolistá (Galeopsis angustifolia) – 1 koukol polní (Agrostemma githago) – 12 kozlíček zubatý (Valerianella dentata) – 1,5 kravinec španělský (Vaccaria hispanica) – 7 lnička setá (Camelina sativa) – 1 mák bělokvětý (Papaver maculosum) – 0,2 mák vlčí (Papaver rhoea

Pivoňka lékařská Rubra Plena je oblíbená pro své krásné, plné květy v rubínově červené barvě. Tato odrůda dosahuje výšky 60–90 cm, což jí činí ideální volbou pro okraje záhonů nebo jako samostatnou rostlinu. Její květy se objevují v červnu a červenci. I po odkvětu vyniká svými tmavě zelenými listy, které dodávají zahradě dekorativní vzhled. Rostlina je plně mrazuvzdorná a nenáročná na péči. Jak si vypěstovat pivoňku z hlízy? Pivoňky jsou krásné rostliny, které by neměly chybět v žádné zahradě. Jejich pěstování není náročné, hlízy pivoněk se vysazují buď na jaře (březen–květen) nebo na podzim (srpen–listopad). Hlízy pivoněk zasadíme pouze 3 cm do země, očka hlíz by měla směřovat směrem vzhůru. Stanoviště by mělo být slunečné s propustnou a výživnou půdou. Pivoňky potřebují dostatečnou zálivku, jinak se jim ohnout listy i květy směrem dolů a výsledek nebude takový, jaký jsme očekávali. Rostlina pivoňka je mrazuvzdorná, avšak v prvním roce v zimě bychom ji měli přikrýt chvojím.

Pivoňka Bartzella patří mezi Itoh hybridy, které spojují přednosti bylinných a dřevitých pivoněk. Zaujme velkými, plnými až poloplnými květy v jemně žluté barvě s výrazně červeným středem. Kvete od konce jara do začátku léta (červen a červenec) a její květy příjemně voní a hodí se i k řezu. Rostlina dorůstá výšky přibližně 60–80 cm a vytváří hustý, pravidelný trs s tmavě zelenými, vykrajovanými listy. Pevné stonky spolehlivě udrží i velké květy, takže obvykle nepotřebuje žádnou oporu. Na dobře zakořeněných rostlinách se každoročně objevuje velké množství květů. Je ideální volbou do trvalkových záhonů, reprezentativních výsadeb i jako výrazná solitéra. Pivoňka je plně mrazuvzdorná a nenáročná na pěstování. Velikost hlízy: 2/3 Ideální doba pro výsadbu pivoněk je od dubna do května nebo od srpna až do listopadu. Sázíme je do nezamrzlé půdy. Je důležité vybrat správné místo, neboť pivoňky obecně špatně snášejí přesazování a je nutné počítat s tím, že na jednom místě budou růst i třeba několik desítek let. Je také nutný být při pěstování trpělivý, protože první rok po výsadbě se nedočkáte velkého množství květů. Pivoňka začíná zdárně kvést až přibližně po třech letech. Důležité je také zajistit rostlině dostatek prostoru. Před výsadbou připravte jámu o rozměru 50 x 50 cm, kterou vysypejte dostatečně propustným substrátem. V případě potřeby lze na dno jámy dát drenáž – až 15 cm vrstvu písku nebo štěrku. Pivoňky sázíme do hloubky 3 cm. Pokud je zasadíte příliš hluboko, může se stát, že rostliny špatně porostou či pokvetou. Stanoviště by mělo být slunečné, chráněné před větrem, aby nedošlo k polámání velkých květů. Půda by měla být propustná, s dostatkem živin. Zálivku jim dopřejte pravidelnou, hlavně v období vegetace. Po odkvětu snesou i krátkodobá sucha. Naopak přemokřené půdy této rostlině nesvědčí. Rostliny jinak nevyžadují žádnou zvláštní péči. Je vhodné je po odkvětu přihnojovat uleželým kompostem nebo hnojivem bohatým na dusík, fosfor a draslík. Když po odkvětu z

Pivoňka Shirley Temple je vysoká odrůda pivoňky s bílými květy a růžovými poupaty. Vonné květy se objevují v průběhu června a července. Odrůda dorůstá až 80 cm výšky. Tato nenáročná trvalka je plně mrazuvzdorná a je vhodná také k řezu či do květnových dekorací. Jak si vypěstovat pivoňku z hlízy? Pivoňky jsou krásné rostliny, které by neměly chybět v žádné zahradě. Jejich pěstování není náročné, hlízy pivoněk se vysazují buď na jaře (březen–květen) nebo na podzim (srpen–listopad). Hlízy pivoněk zasadíme pouze 3 cm do země, očka hlíz by měla směřovat směrem vzhůru. Stanoviště by mělo být slunečné s propustnou a výživnou půdou. Pivoňky potřebují dostatečnou zálivku, jinak se jim ohnout listy i květy směrem dolů a výsledek nebude takový, jaký jsme očekávali. Rostlina pivoňka je mrazuvzdorná, avšak v prvním roce v zimě bychom ji měli přikrýt chvojím.

Červená louka červánková je směs lučních květin a travin vhodná slunná místa. Červená louka Červánková s rozličnými odstíny červené a růžové barvy. V podvečer při západu slunce je louka nejkrásnější. Na Červené louce se po čase mohou vyskytnout i květiny jiných barev z okolí. Balení 40 g vystačí na 20 až 40 m2 plochy. Obrázek je pouze ilustrativní. Jak si vypěstovat květinovou louku ze semínka? Semena květnatých luk vyséváme ideálně na jaře či na podzim. Louku zakládáme stejně jako trávník. Osivo nejdříve rovnoměrně rozházíme a mělce zapravíme do půdy. Pouze lehce uhrabeme. Doporučujeme lehce uválcovat. Osivo jednotlivých druhů lučních květin klíčí pomalu a v průběhu celého roku, tedy nerovnoměrně. Potřebují dostatečné teplo a zálivku (až na výjimky). Počáteční růst rostlin je pomalý, proto kvetou většinou až druhým rokem od výsevu. Vzrostlou louku je třeba pravidelně sekat a to již první rok výsevu. Sečením a následným odstraněním posečené hmoty se uvolní prostor na slunci i pomaleji rostoucím druhům rostlin nebo rostlinám, které vyklíčily později. Sečení tedy pomáhá podporovat druhovou pestrost lučních květů. Hned v prvním roce výsevu je nutné porost častěji sekat, asi 4–6 cm nad zemí. Od druhého roku sečeme 1–3 krát do roka. Ideálně vždy, když přestává odkvétat. Upozornění: Nepřisévejte jiné osivo do založené loučky. Zcela určitě by totiž luční květy potlačily. Doporučený výsevek: - ruční setí .......... 2 g na 1 m2 - setí strojovou sečkou .......1 g na 1 m2 Luční květiny 80 % dobromysl obecná (Origanum vulgare) – 0,5 hlaváček roční (Adonis annua) – 3 hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) – 2,5 hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) – 1,5 chrpa čekánek (Centaurea scabiosa) – 2,3 chrpa luční (Centaurea jacea) – 5 chrpa parukářka (Centaurea pseudophyrgia) – 1,5 jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) – 0,2 jetel alpinský (Trifolium alpestre) – 2 jetel červenavý (Trifolium rubens) – 2 jetel inkarnát (Trifolium incarnatum) – 3 jetel luční (T