Nekrachni

Autorský zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, obsahuje v zásadě komplexní úpravu práva autorského a práv s autorským právem souvisejících, včetně zvláštního práva pořizovatele databáze (od účinnosti nového občanského zákoníku s výjimkou úpravy licenční smlouvy). Nabyl účinnosti 1. prosince 2000, dosud byl osmadvacetkrát novelizován. V rámci výkladu budou zohledněny v době konání semináře aktuální legislativní změny ve vztahu k tématu, zejména novela autorského zákona a občanského zákoníku č. 429/2022 Sb. účinná od 5. ledna 2023 transponující Směrnici EP a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu na jednotném digitálním trhu (právo vydavatelů tiskových publikací, užití díla poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online, změny v úpravě licence] a ve vztahu ke smlouvě o poskytování digitálního obsahu novela občanského zákoníku č. 374/2022 Sb. účinná od 6. ledna 2023 transponující Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb.

Spisová služba je obor velice pestrý, který poslední dobou prochází velmi intenzivním vývojem. Díky přechodu k elektronické formě evidence i samotných dokumentů musíme řešit otázky, jak dokumenty nejen správně vytvořit, schválit, podepsat a odeslat, ale také uchovat. Dokonce již začínáme mít problém rozpoznat samotné dokumenty, protože se nám začínají ztrácet v záplavě informací a informačních systémů. To vše klade zvýšené nároky na odbornost a soustavné sledování nových směrů a informací v oboru. Je nutné sledovat nejen české i evropské předpisy, např. nové české právní předpisy o digitalizaci státní správy a novelizace předpisů stávajících nebo evropské nařízení GDPR, nařízení eIDAS, které mají významný vliv na výkon spisové služby zejména v její elektronické podobě. Tento seminář vás seznámí s novinkami včetně aktuálního stavu úpravy atestací eSSl a jak se na ně připravit, novelizací právních předpisů spisové služby, základními principy a praktickými návody v oboru spisová služba. Poměrně významné změny přinášejí aktuální novely předpisů spisové služby (zejména pro obce) – jedná se zejména o sněmovní tisky číslo 187 a číslo 67. Odborný program semináře: Právní předpisy v oblasti spisové služby včetně posledních významných novelizací, přechodných období pro zavedení nových povinností a atestace eSSl. Veřejnoprávní původci a jejich povinnosti při správě dokumentů. Výkon spisové služby u veřejnoprávních původců. Rozdíl mezi vedením listinné a elektronické spisové služby. Skartační řízení v analogové i elektronické podobě. Důležité body před přechodem na atestovanou eSSL. Kontrola spisové služby (včetně spisové služby v elektronické podobě a sankce). Diskuze, odpovědi na dotazy účastníků. Seminář proběhne: 22.10.2026.

Cílem semináře je poskytnout neprávníkům praktický návod, jak správně uzavírat smlouvy od nadpisu smlouvy až po její podpis včetně otázek, které je nutno zvážit v tzv. předsmluvní fázi. Seminář se bude zabývat otázkami, jakým chybám se vyvarovat při uzavírání smluv, jak odstranit nejistotu (minimalizovat rizika) při uzavírání smluv (zejména otázky výhodnosti, vyváženosti apod.), jak do smlouvy nakumulovat co nejvhodnější zajišťovací (utvrzovací) a jiné „ochranné“ instituty, zkrátka jak se co nejvíce ochránit proti druhé smluvní straně. Jednotlivá témata budou doplněna o příklady z praxe, praktické rady, tipy a doporučení při uzavírání smluv. Seminář je určen všem neprávníkům, kteří se v praxi zabývají uzavíráním smluv a poskytuje jeho účastníkům porozumění možným problémům vyplývajícím z vlastních či druhou smluvní stranou předložených návrhů smluv. Seminář se pokouší pojmout jednotlivé smluvní instituty pro neprávníky srozumitelným způsobem a přiblížit jim tak někdy složité právní otázky (smluvní ujednání). Na tento seminář volně navazuje vysoce prakticky zaměřený seminář k otázkám problematických aspektů uzavírání smluv a možnostem výkladů různých smluvních ustanovení nazvaný „Pokročilé praktikum uzavírání smluv“ , který proběhne dne 26. listopadu 2026. Seminář proběhne: 22.10.2026.

Seminář je určen pro úředníky územních samosprávných celků a těmito ÚSC zřizovaných příspěvkových organizací – specialisty v oblasti ekonomiky, účetnictví, správy majetku, jakož i pro pracovníky veřejnosprávní kontroly, interní auditory a kontrolory v těchto organizacích. Odborný program webináře: 1) Předpoklady a zásady tvorby účetních informací, význam průkaznosti a vztah k vnitřnímu řídicímu kontrolnímu systému, vztah inventarizace k průkaznosti. 2) Principy inventarizace a relevantní terminologie dle závazných právních předpisů v této oblasti. 3) Aplikace pravidel a procesu inventarizace na závěrkové operace a. Vybrané druhy pohledávek. b. Vybrané druhy dluh. c. Dlouhodobý majetek. d. Zásoby. 4) Některé poznatky a doporučení pro vnitřní předpisy pro oblast inventarizace u VÚJ. Do obsahu semináře bude průběžně zařazena problematika možných dopadů připravovaných relevantních právních předpisů, zejména: nového zákona o účetnictví nového zákona o řízení a kontrole veřejných financí a novely zákona o archivnictví a spisové službě, a to vždy v závislosti na jejich aktuálním legislativním stavu. Seminář proběhne: 22.10.2026.

Seminář k velké novele stavebního zákona a dalších zákonů (sněmovní tisk 67). Seminář je určen pro profesionály v oboru stavebního práva a územního plánování, zaměstnance stavebních úřadů, dotčených orgánů a správních soudů, specializované stavební advokáty, projektanty, zástupce územních samospráv a další kvalifikované aktéry územního plánování a povolovacích procesů ve výstavbě. Program semináře: Zadání, důvody a cíle velké novely, návrat k původní reformě z r. 2021. Účinnost a přechodná ustanovení velké novely. Základní principy. Institucionální reforma modifikovaný návrh reorganizace veřejné správy, jednotný stavební úřad, rozdělení agend v oblasti územního plánování, integrace dotčených orgánů, výjimky. Územní plánování změny cílů a úkolů územního plánování, změny závaznosti ÚPD, změny principů, pojmů a institutů, sjednocení pořizování a schvalování ÚPD v samostatné působnosti obcí a krajů, zkrácené a zrychlené režimy pořizování změn ÚPD. Stavební hmotné právo deregulace a zmírnění některých požadavků na výstavbu, doplnění hmotného práva na zákonné úrovni, podpora obnovitelných zdrojů energie, nová definice pohody bydlení, nová regulace účinků stávajících staveb a zařízení, propojení hmotného a procesního práva. Stavební řád změny v předběžných informacích, změny v podkladech od dotčených orgánů – vyjádření, závazná stanoviska, změny v přezkumu podkladů dotčených orgánů, změny v podkladech od vlastníků infrastruktury, změny v součinnosti stavebníka a úřadu, změny v úpravě legitimace a koncentrace námitek, změny v posuzování záměru, nová zvláštní pravidla pro posuzování záměrů zastavitelném území, nová zvláštní pravidla pro vyřizování námitek podjatosti, změny v opravných prostředcích, změny ve zrychlených režimech, změny v řízení o užívání a odstraňování staveb. Změny v soudním přezkumu. Dotazy a diskuse. Seminář proběhne 20.10.2026.

Na semináři budou účastníci seznámeni s problematikou cestovních náhrad podle aktuálního znění právních předpisů. Seminář je určen pro všechny, kteří se předmětnou problematikou zabývají, a to nejen těch, kterých se poskytování cestovních náhrad přímo týká jako např. podnikatelé, společníci, jednatelé, apod. , nýbrž i těch, kteří s touto problematikou pracují jako např. účetní, auditoři, právníci, různí poradci, asistenti, apod. Výklady a vysvětlení jsou velmi podrobná a opřená o praktické problémy každodenní praxe. Odborný program semináře: Právní předpisy v oblasti cestovních náhrad. Zásady při vyplácení CN. Podmínky pro poskytování CN. Daňová uznatelnost CN. Povinnosti zaměstnavatele. Druhy cestovních náhrad a podmínky pro jejich vyplácení – příklady. Kombinace stravného a příspěvku na stravování. Elektromobily. Tuzemská a zahraniční pracovní cesta. Přepočet měn. Vypořádání zálohy na pracovní cestu (přeplatek, doplatek). Vybrané rozsudky týkající se nesprávně uplatněných cestovních náhrad. Dotazy. Seminář proběhne 20.10.2026.

Preferenční obchod je pro dovozce, výrobce a vývozce zboží zajímavý jednak proto, že představuje významnou možnost úspory nákladů na dovozní clo, ale také proto, že zvyšuje konkurenceschopnost vyvážených výrobků. Nejen firmy, které obchodují se zbožím přes hranice Evropské unie, ale také jejich dodavatelé vystavující prohlášení o původu v rámci EU, by se měli orientovat v preferenčních dohodách se třetími zeměmi a v podmínkách pro uplatnění celních výhod v rámci zón volného obchodu, celních unií a autonomních opatření, zejména ve stanovení a prokazování původu zboží. Během semináře, který je určen hlavně pro začátečníky, ale také pro pokročilé, kteří si chtějí osvěžit a aktualizovat své znalosti, získají posluchači přehled o těchto oblastech preferenčního obchodu EU: preferenční a nepreferenční původ zboží, aktuální přehled preferenčních dohod a opatření, zdroje informací, pravidla určení a prokazování nepreferenčního původu, pravidla stanovení preferenčního původu a příklady jejich praktického použití, způsoby prokazování preferenčního původu při dovozu a vývozu zboží, schválený a registrovaný vývozce, dodavatelská prohlášení v rámci Evropské unie, následné verifikace původu. Seminář proběhne: 20.10.2026.

Cílem semináře je poskytnout posluchačům přehled v základních termínech, které se v oblasti práva umělé inteligence používají a zasadit je do kontextu tzv. Digitální dekády evropských nařízení a směrnic. Účastníci získají přehled o povinnostech, které se na jednotlivé poskytovatele i uživatele vztahují a také o aktuální judikatuře soudů. Seminář bude v celém průběhu obohacen o řadu praktických ukázek využívání umělé inteligence a poskytne tak komplexnější pohled i na vhodné znění dokumentace, kterou by korporace měly mít zajištěnou. Osnova semináře: Úvod do AI Actu – základní pojmy, účel regulace, srovnání s jinými předpisy (GDPR, DSA, DMA). Zakotvení AI Actu ve schématu tzv. Digital Decade. Kategorizace AI systémů dle rizikovosti – přehled kategorií a souvisejících povinností s praktickými příklady. Povinnosti subjektů dle AI Actu – odpovědnost a požadavky na poskytovatele, distributory, dovozce a uživatele AI systémů. Prompt Engineering – pravidla, právní aspekty a praktické ukázky správného používání promptů. Judikatura a oficiální výklady (Legal Opinions, Guidelines) – rozbor relevantních rozhodnutí a guidelines Evropské komise a výklad závěru aktuálně dostupné judikatury. AI Policy – jak ji připravit dle AI Actu, praktická ukázka vzorové politiky a upozornění na největší chyby. Doporučení pro implementaci – jak efektivně zajistit compliance s AI Actem, včetně nástrojů, metodik a doporučení pro praxi. Závěrečné shrnutí – hlavní body, trendy a praktické zdroje pro další práci s AI Actem. Seminář proběhne: 20.10.2026.

Seminář bude věnován především aktuálním otázkám posuzování limitů autonomie vůle stran při sjednávání smluv o dílo a jejich plnění. Konkrétně tak půjde o otázky: Jakým způsobem musí zhotovitel předvést způsobilosti díla sloužit svému účelu? Jde o požadavek zvláštního právního jednání nebo připravenosti sloužit svému účelu? Může být předvedena způsobilost díla sloužit svému účelu, i když trpí vadami? Je třeba předvést užívání věci, nebo postačuje seznámení s návody a příručkami? Je povinností stran sepsat o předvedení díla protokol? Může být dílo předáno „fakticky“, i když nebyl podepsán protokol o předání Jak vykládat ujednání smluv o vazbě plnění (např. smluvní pokuty) na „provedení díla v termínu“ či „prodlení s předáním“? Je-li dílo dokončeno, má objednatel povinnost dílo převzít? Má-li povinnost dílo převzít, jaké jsou důsledky odmítnutí dílo převzít? Je třeba důsledně rozlišovat stavby a ostatní díla pro právo či povinnost objednatele dílo převzít? Co vše je „stavbou“ nebo „stavbou jako předmětem díla“? - repasovaný výtah? rozvod vody? nové omítky? vestavěné skříně? nová polička? Musí objednatel sdělit příp. výhrady k dílu hned po dokončení, nebo může „si vzít lhůtu na uvedení“? Je postačující, když výhrady zašle dodatečně objednatel zhotoviteli např. poštou či emailem? Je rozdíl mezi reklamací, notifikací vad, uplatněním vad a nárokem z vad? Je uplatnění vad za tři měsíce po jejich výskytu uplatněním bez zbytečného odkladu? Mohou být vady zjevné současně vadami z pohledu zhotovitele vědomými? Lze pro řešení vad díla použit celou právní úpravu kupní smlouvy, nebo jen práva objednatele? Nepokryje-li sleva celou újmu objednatel, např. při odstoupení z důvodů na straně zhotovitele, může být objednateli „zbytek újmy“ přiznán cestou náhrady škody? Jak určit přiměřenou slevu, rozdíl „před a po“ nebo lze někdy „ocenit práce“? Jak určit výši obohacení, jež se má vracet, po odstoupení od smlouvy, trpí-li provedení dílo vadami, nebo nebylo-li dokončeno? Může objednatel uplatnit slevu 30 % z ceny díla a později, v soudním řízení, požadavek zvýšit na 60 % z ceny díla? Může objednatel požadovat slevu 30 % z ceny díla a později požadovat odstoupení od smlouvy? Může objednatel požadovat slevu 30 % z ceny díla a později požadavek zvýšit na 95 % z ceny díla? Seminář proběhne: 19.10.2026.

Na téma péče řádného hospodáře byly popsány stohy papírů (či jejich elektronické obdoby). Prakticky každý právník, který se zabývá problematikou obchodních korporací, se s tímto institutem setkal. A přesto jeho obsah často není v konkrétních okolnostech zřetelný, což dokládá značné množství judikatury. Nezbytnost správného porozumění konceptu péče řádného hospodáře zdůraznily události, jimž byla (a je) celá společnost vystavena v posledních letech. Pandemie a reakce na ni, stejně jako dopady neblahých událostí na mezinárodní scéně, přinesly spolu s ekonomickými obtížemi potřebu řešit dosud nepoznané situace a přijímat při řízení korporací řadu rozhodnutí, která ještě nedávno nikomu z nás nepřišla na mysl. Jak poznat, zda současná rozhodnutí a na ně navazující jednání jednou obstojí z pohledu péče řádného hospodáře? Co je vlastně podstatou tohoto institutu, jak ovlivňuje povinnosti členů volených orgánů a kde jsou jeho hranice? Za co vše členové zejména statutárních orgánů odpovídají? Jaká rizika mohou (či dokonce musí) podstupovat, na co si musí dát pozor a čeho se naopak nemusí obávat? Jaký standard mohou korporace (resp. společníci či akcionáři) očekávat od svých manažerů? Mají manažeři právo chybovat? Přinesla rekodifikace zásadní změny v úpravě péče řádného hospodáře? Právě na tyto (a další) otázky bude seminář zaměřen. Na první pohled se postavení členů volených orgánů může jevit velmi nezáviděníhodně – jejich pochybení totiž může vést nejen k povinnosti nahradit újmu tím způsobenou, ale taktéž ke vzniku ručení za dluhy „jejich“ korporace, k povinnosti vracet již poskytnutá plnění či dokonce k diskvalifikaci z výkonu funkce členů statutárních orgánů. Ne vždy je jasné, kdy tyto důsledky nastanou, jak se jim bránit či naopak jak je vůči členům volených orgánů uplatnit. V druhé části se proto seminář soustředí na důsledky porušení péče řádného hospodáře. Seminář je určen jak pro členy orgánů obchodních korporací a jejich společníky (členy, akcionáře), tak pro odbornou veřejnost z oblasti podnikové právní praxe, notáře, advokáty, soudce, vyšší soudní úředníky, ale i pro daňové poradce nebo auditory, kteří se touto problematikou zabývají. Seminář proběhne: 19.10.2026.