Zahradnictví Franc

Původ: Evropa, zahradní hybrid ze skupiny Philadelphus x virginalis (Lemoine 1909). Vzhled: Opadavý středně až silně rostoucí, vzpřímený keř. Listy jsou vstřícné, široce vejčité s tupou špičkou, po okrajích mírně zubaté, délka 4 - 6 cm. Vyzrálé jednoleté výhony jsou šedavě hnědé. Květy jsou zvonkovité bílé, poloplné až plné, intenzivně vonné. Průměrná velikost květů je 3,5 až 4cm, kvete od konce května do poloviny června. Keř dosahuje v 10 letech výšky 1,6 až 2,0 m, ve 20 letech výšky 2,0 až 2,5 m. Nároky: Půda běžná slabě kyselá až silně zásaditá, propustná lehčí. Plné slunce, v polostínu a stínu keře málo kvetou. Keře jsou vděčné za průběžné zmlazování staršího dřeva. Použití: Široké použití v parcích, zahradách i krajinářských úpravách především ve skupinové výsadbě, ve smíšených keřových skupinách, i jako solitéra, krycí keře či volně rostoucí živé ploty.

Původ: Pochází z meridionálního pásma Asie, rozšířen od Turecka až po Koreu. Vzhled: Vzdušný, jemně větvený, široce rozkladitý až převislý, opadavý keř. Větve dlouhé metlovité, sytě karmínové až hnědé, velmi štíhlé, často obloukovitě převislé. Listy jsou sivě až stříbřitě zelené, šupinovité. Květy drobné, jasně růžové, v 2-4 cm dlouhých hroznech, které vyrůstají po celé délce loňských výhonů. Kvete jasně růžově od konce července do září. Roční přírůstek je 20 až 40 cm, mladé keře až 60 cm; keř dosahuje v 10 letech výšky 1,8-2,5 m; ve 25 letech výšky 2,2-3,0 m. Nároky: Vyžaduje plné slunce, toleruje mírní přístin, půda propustná lehčí až úplně písčité půdy. Výborně snáší zasolení a sucho. Vybíráme chráněné stanoviště v závětří. Namrzá při mrazech pod -20°C. V případě mrazového poškození je vhodné počkat až do května, kdy je již vidět, které větve obrůstají a odstranit pouze mrtvé dřevo. Tamaryšky tvoří velice mohutný kořenový systém a při radikálním zmlazovacím řezu dochází ke

Původ: Červenolistá odrůda tavoly, vznikla výběrem v okrasných školkách ve Zdechovicích (Schuch, 2004), původní druh pochází ze severní Ameriky s hlavním rozšířením na východě od Quebecu až po Virginii, Tennessee a Michigan. Roste převážně na písčitých a kamenitých lokalitách. Vzhled: Opadavý, středně až bujně rostoucí, rozložitý keř. Listy s výrazně červeno-oranžovým vybarvením, většinou troj-laločnaté, podobné kalině obecné, délka 5 - 7 cm. Vyzrálé jednoleté výhony jsou sytě hnědé. Květy jsou drobné bílé až narůžovělé a tvoří polokulovitý okolík. Kvete v červnu. Keř dosahuje v 10 letech výšky 1,5 až 2,0 m, ve 20 letech výšky 2,0 až 2,5 m. Nároky: Na půdu nenáročný keř, vyhneme se pouze silně vápenitým půdám. Čím je půda živnější tím bujnější růst lze očekávat. Slunce až lehký polostín, ve stínu listy méně vybarvují do vínova a zůstavají hnědavě zelené. Použití: Nenáročný keř s výrazným barevným efektem. Široké použití v parcích a zahradách především ve skupinové výsadbě,

Původ: Strom pocházející z jižních oblastí USA - Georgia, Florida, Alabama a Mississippi. Název rodu je odvozen z původního indiánského názvu "kutuhlpa". Zakrslá odrůda vznikla ve Francii kolem roku 1850. Vzhled: Zakrslá až keřovitě rostoucí odrůda. Množí se výhradně roubováním, především na kmenné tvary - výška kmínku 140 až 220 cm, koruna je pak kompaktní polokulovitá až kulovitá a kompaktní. Listy velké srdčité s ostřejší špičkou, vstřícné a na bujnějších výhonech v trojitém přeslenu. Odrůda kvete spíše výjimečně, květy jsou bílé s jemnou vínovou kresbou a vyrůstají na vzpřímených latách, kvete až ve druhé polovině června. Plodem je tenký lusk dlouhý 12-20 cm. Strom či keř roste pomalu, přirůstá ročně 5-15 cm a ve 20. letech dorůstá koruna průměru 2 až 2,5 m. Nároky: Půda běžná, raději hlinitá a živnější, toleruje letní přísušek a preferuje plné slunce a závětří. Mrazuvzdornost ve dřevě je -24 až -26°C. Zakrslá odrůda s poměrně pravidelným růstem, v mládí je vhodný výchovný řez.

Původ: Druh dřínu s přirozeným výskytem v Japonsku, kde roste na ostrově Honshú a níže na jih, dále se vyskytuje v Korei a ve střední a západní Číně. Roste převážně v keřových a podrostových partiích horských oblastí. Odrůda je pěstována od roku 1986. Vzhled: Opadavý keř, větve vystoupavé až vodorovné, bujnější výhony se pravidelně větví již na letorostech. Listy jsou vejčité, špičaté, 5-9 cm dlouhé, vstřícné, sytě zelené a lesklé. Květy jsou drobné hustě stěsnané do malých kulovitých květenství, která jsou obklopena 4 mohutnými listeny. Listeny jsou tmavě růžové se světlejším, bělavým středem. Průměr květenství včetně listenů je 7-10 cm. Doba kvetení je polovina června až začátek července. V rozdílných klimatických podmínkách mají květy světlejší nebo naopak tmavší odstín. Plod je růžově červený, kulovitý, podobný jahodě, masitý a jedlý. Keř roste středně bujně, roční přírůstek je 15-30 cm, ve 20. letech dosahuje keř výšky 2-3 m a šířky 1,8 až 2,5 m. Starší rostliny mohou dorůstat

Původ: Červenolistá odrůda javoru dlanitolistého, kterou objevil kolem roku 1985 Richard P. Wolf v Pennsylvanii na 100 letém stromu Acer palmatum Atropurpureum. Původní druh má přirozené rozšíření v Japonsku, Koreji a Číně, kde roste v podhorských a horských lesích ve výškách od 600 do 1500 m n.m. Vzhled: Jemně a hustě větvený keř nejčastěji kulovitého tvaru, Listy jsou obvykle 5-7laločnaté drobnější, v průměru 4-6 cm. Na jaře jsou mladé listy výrazně jasně červené, v létě tmavnou a získávají sytě vínovou barvu, podzimní vybarvení listů je svítivě oranžové až jasně červené, velice působivé. Květy jsou drobné purpurové a vyrůstají v chocholících. Roční přírůstek je pouze 5 až 10 cm, výška kolem 20. roku po výsadbě 1,5 až 2 m, starší stromy přirůstají již velmi pozvolna 2-5 cm ročně. Nároky: Půda kvalitní, výživná vlhčí ale přiměřeně propustná, mírně kyselá. Japonské javory nesnáší půdy vysychavé a stejně tak těžké a zamokřené. Stanoviště nejlépe chráněné v závětří s mírným přistíněním