Aurum Bohemica

František Josef I. byl z Habsbursko-lotriského rodu a žil v letech mezi 1830 až 1916. Byl to rakouský císař, český nekorunovaný král, a v roce 1867 korunovaný jako uherský. Za dobu vlády, která činila téměř 68 let, se stal jedním ze skutečně úspěšných panovníků v historii lidstva. Ražba dukátů z původních rakouských je předpokládaně ražena právě do této doby. Poslední ražba byla provedena v roce 1914. Tato novoražba byla vydána v roce 1915. Tyto novoražby vydané v roce 1915 jsou stále považované jako oficiální nororažby.

František Josef I. byl z Habsbursko-lotriského rodu a žil v letech mezi 1830 až 1916. Byl to rakouský císař, český nekorunovaný král, a v roce 1867 korunovaný jako uherský. Za dobu vlády, která činila téměř 68 let, se stal jedním ze skutečně úspěšných panovníků v historii lidstva. Ražba dukátů z původních rakouských je předpokládaně ražena právě do této doby. Poslední ražba byla provedena v roce 1914. Tato novoražba byla vydána v roce 1915. Tyto novoražby vydané v roce 1915 jsou stále považované jako oficiální nororažby.

František Josef I. byl z Habsbursko-lotriského rodu a žil v letech mezi 1830 až 1916. Byl to rakouský císař, český nekorunovaný král, a v roce 1867 korunovaný jako uherský. Za dobu vlády, která činila téměř 68 let, se stal jedním ze skutečně úspěšných panovníků v historii lidstva. Ražba dukátů z původních rakouských je předpokládaně ražena právě do této doby. Poslední ražba byla provedena v roce 1914. Tato novoražba byla vydána v roce 1915. Tyto novoražby vydané v roce 1915 jsou stále považované jako oficiální nororažby.

František Josef I. byl z Habsbursko-lotriského rodu a žil v letech mezi 1830 až 1916. Byl to rakouský císař, český nekorunovaný král, a v roce 1867 korunovaný jako uherský. Za dobu vlády, která činila téměř 68 let, se stal jedním ze skutečně úspěšných panovníků v historii lidstva. Ražba dukátů z původních rakouských je předpokládaně ražena právě do této doby. Poslední ražba byla provedena v roce 1914. Tato novoražba byla vydána v roce 1915. Tyto novoražby vydané v roce 1915 jsou stále považované jako oficiální nororažby.

Rafinérie Argor-Heraeus, sídlící ve Švýcarském měste Mendrisio, je jedna z nejúznávanějších rafinerií zlatých a stříbrných slitků na světě. Zlaté švýcarské slitky odpovídají londýnskému standardu Good Delivery (LBMA), díky čemuž jsou přijatelné na všech světových trzích. Slitky od Argor-Herareus jsou skvělým naplněním do investičního portofila a slouží také jako vhodný dárek pro nadšené investory. Společnost Argor-Heraeus SA je akreditována hned několika institucemi: London Bullion Market Association (LBMA - r. 1961), Skupinou CME - Tržní smlouva: COMEX (r. 1974), Tokijskou komoditní burzou TOCOM (r.1982) a Dubai Multi Commodities Centre (DMCC-r. 2005). Firma se intenzivně koncentruje na zpracování zlata, stříbra, platiny a palladia. Rafinace se provádí jak elektrolyticky tak i chemicky. Pro společnost Argor Heraeus je charakteristické, že vyrábí platinu s jakostním stupněm 999,5 a více. Společnost rovněž vyrábí širokou škálu inovativních a na míru dělaných slitků (včetně technologie

Zlatý svatováclavský dukát z roku 1931 patří mezi nejznámější a nejvyhledávanější mince první Československé republiky. Na lícní straně je zobrazen svatý Václav v brnění s praporem. Rubová strana nese státní znak Československa a letopočet ražby. Dukáty byly raženy z vysoce ryzího zlata a vznikaly v omezených emisích, což z nich činí ceněné sběratelské i investiční kusy. Svatováclavský dukát se stal symbolem tradice, národní hrdosti i československého mincovnictví.