Česká mincovna

Chcete investovat do fyzického kovu? Obvyklými materiály jsou zlato a stříbro, ale stále více investorů se zaměřuje také na měď. Pokud k nim patříte, nepřehlédněte tento měděný slitek o hmotnosti jednoho kilogramu.Ušlechtilý kovový prvek načervenalé barvy hraje v lidské společnosti nezastupitelnou roli. Před tisíci lety měď ukončila dobu kamennou a naše dávné předky, kteří z ní začali vyrábět nástroje, zavedla do doby bronzové. Nesmírně užitečná je i v dnešním světě plném pokročilého průmyslu a vyspělých technologií. Měď totiž disponuje vynikající tepelnou a elektrickou vodivostí, odolává korozi a snadno se zpracovává. Je nezbytnou součástí řady klíčových slitin a především se bez ní neobejde elektrotechnika. To je skvělá zpráva pro toho, kdo se chystá investovat v době, kdy společnost prochází energetickou transformací. S rozvojem elektromobility bude po celém světě potřeba vybudovat zcela novou infrastrukturu, což si vyžádá nepředstavitelné množství mědi. Jedinečná investiční příležitost je na obzoru…Na odlité měděné cihle najdete logo výrobce, kterým je společnost Germania Mint, údaj o hmotnosti a ryzosti použitého kovu a unikátní sériové číslo.Cihla je vakuově zabalena a umístěna do ochranného boxu.

„Vídeňský filharmonik“ je jedna z nejoblíbenějších investičních mincí. Od roku 1989 ji razí Vídeňská mincovna ve 4 velikostech a hmotnostech (1 unce, 1/2 unce, 1/4 unce a 1/10 unce). Motiv Vídeňské filharmonie, která je považována za jedno z nejlepších hudebních těles na světě, nebyl zvolen náhodou. Tato mince je ražena z nejčistšího 24 karátového zlata. Původní nominály 2000, 1000, 500 a 250 šilinků se v roce 2002 změnily na 100, 50, 25 a 10 Euro. Na averzu jsou znázorněny varhany ze Zlatého sálu vídeňského Musikvereinu, známého sídla Vídeňské filharmonie. Reverz zdobí různé hudební nástroje.Foto u produktu je pouze ilustrační, u této mince negarantujeme motiv a ročník emise. V naší nové službě Zlaté spoření je i tento produkt dostupnější pro každého. Zjistěte více.

Peníz pro štěstí věnovali novorozeňatům již naši předkové. Talisman v podobě mince z drahého kovu dostávalo děťátko v rodinách bohatých šlechticů i chudých rolníků zpravidla od kmotra či kmotry. Minci vkládali do kolébky, a tak vznikly slovní obraty „do vínku“ (neboli do zavinovačky) a „do peřinky“, které se v souvislosti s dárkem pro miminko používají dodnes. Móda „vínkových mincí“ se v českých zemích rozmohla v éře renesance, po vzniku Československa začal stát vydávat tzv. Svatováclavské dukáty, které si lidé pro tento účel rychle oblíbili, a dnes na ně navazuje Česká mincovna. V roce 2026 je to prostřednictvím zlatého dukátu s motivem čápa.V dávných dobách byli čápi předmětem uctívání po celém světě. Ve starém Egyptě vznešení opeřenci symbolizovali zbožnost a spravedlnost, v Číně nesmrtelnost a v Evropě přinášeli nový život. Germánští pohané věřili, že v bažinách nežijí jen žáby, které jsou oblíbenou čapí pochoutkou, ale také duše nenarozených dětí. Čápi tyto duše lovili a vkládali do těl budoucích matek. Svatby se tehdy konaly při oslavě letního slunovratu na konci června, a když se pak na jaře čápi vraceli domů z teplých krajin, mnoho novomanželek mělo před porodem. Představě toho, že děti nosí čáp, napomáhala i skutečnost, že je sám starostlivým rodičem, který oddaně pečuje o své potomky. Pověra přežila až do moderních časů a po stovky let pomáhala rodičům vyhýbat se choulostivé konverzaci se staršími sourozenci novorozených dětí. Kde se miminko vzalo? Přinesl ho čáp! Proč maminka leží v posteli? Klovl ji čáp! Děti takové vysvětlení rády přijaly…Čápovi, který v zobáku nese uzlíček, věnovala medailérka Veronika Prokopová, DiS., reverzní stranu zlatého dukátu. Averzní strana pak předkládá letící kočárek, který nadnášejí balonky.Nepřehlédněte ani další varianty penízku k narození dítěte – v naší nabídce na rok 2026 najdete dva různé drahé kovy i speciální varianty, na které lze vyrýt věnování.

České oběžné mince se řadí ke světové špičce. Věděli jste například, že padesátikoruna byla v roce 1993 vyhlášena nejkrásnější oběžnou mincí na světě? Zkrátka máme být na co hrdí, a proto je škoda, že lidé stále více preferují bezhotovostní platby. Jednoho dne bude naše děti určitě zajímat, čím platili maminka s tatínkem, a Česká mincovna ve spolupráci s Českou národní bankou pro tento účel pravidelně vydává sady oběžných mincí s motivem narození dítěte. Ani rok 2026 není výjimkou.Časy se mění – to je odvěká a neměnná pravda. Snad nikdy v historii lidstva se ale neměnily tak rychle jako dnes. To, co je teď běžné, může být už za několik let pouhou vzpomínkou. Třeba zaplatit za nákup v hotovosti se pomalu stává raritou. Hotovost totiž nahradily platební karty, jenže i ty postupně upadají v zapomnění, protože je nahrazují chytré mobilní telefony, hodinky či dokonce prsteny… Oběživo z našich peněženek mizí, a právě proto mohou mít jednoho dne oběžné mince nečekanou hodnotu – možná že ne finanční, ale rozhodně památeční. Až naše děti dospějí a vezmou do ruky například pětikorunu, vrátí se zpět v čase a budou přemýšlet, jaké to bylo, když přišly na svět. Co si tehdy rodiče mohli za drobné mince koupit? Co a proč na nich bylo vyobrazeno? Jaké to bylo spořit do prasátka? Vážili si lidé peněz více, když je mohli skutečně držet v ruce?Tematická sada oběžných mincí obsahuje všechny platné kovové mince s vyraženým letopočtem 2026, které vyrobila Česká mincovna z Jablonce nad Nisou a vydala Česká národní banka. Šestici mincí s nominálními hodnotami 1, 2, 5, 10, 20 a 50 Kč, které neprošly oběhem, doplňuje ještě pamětní žeton, jehož autorkou je medailérka Veronika Prokopová, DiS. Reliéf žetonu předkládá čápa, který v zobáku nese uzlíček s miminkem, a letící kočárek, který nadnášejí balonky.Sada představuje originální dárek pro každého, kdo má doma novorozené miminko – nejen pro zapálené numismatiky. Kompletní set je uložen do dárkového balení, kam lze vepsat věnování a porodní úda

Pražské Jezulátko, které lidé z celého světa prosí o pomoc, uzdravení a mír, se již podruhé stalo motivem zlatého dukátu České mincovny. Je zázračná moc Pražského Jezulátka skutečná? To by vám pověděli mnozí věřící, kteří se k němu opakovaně vracejí, aby poděkovali za projevenou přízeň. Místo, kde si lze vyprosit zázraky, leží nedaleko od Malostranského náměstí. V nadpřirozenou moc sošky božského děťátka lidé věří už od dob třicetileté války, kdy ji kostelu Panny Marie Vítězné věnovala Polyxena z Lobkovic. Šlechtična dostala Jezulátko jako svatební dar od své matky pocházející ze Španělska a ta jej dostala zase od své matky, když se odjížděla provdat do dalekých Čech. Lidé si záhy začali všímat, že se Malé Straně vyhýbají problémy, a usoudili, že před morem a Švédy je zachránilo právě Jezulátko. Sláva sošky, která léčí chromé a prosebníkům plní přání, se pak rozšířila do všech koutů planety. Přestože leckdy ani netuší, kde Praha leží, modlí se k Pražskému Jezulátku Španělé, Italové, Irové či Latinoameričané. Například v Indii se bohoslužeb zasvěcených Jezulátku účastní na třicet tisíc lidí… Zlatý dukát je stejně jako v roce 2023 dílem medailérky Evy Prouskové, DiS. Protože zázračná soška pravidelně mění šat, mění se i averzní strana dukátu – v roce 2024 má na sobě Jezulátko roucho, které symbolizuje pokání. Žehnající děťátko je obklopeno květinovým dekorem a česko‑latinským opisem PRAŽSKÉ JEZULÁTKO – JESULUS PRAGENSIS. Reverzní strana pak nese dva královské atributy Pražského Jezulátka – korunu a jablko. Kompozici reverzu dotvářejí ještě mušle a perly – motivy převzaté z koruny, která byla darem pro Jezulátko od papeže Benedikta XVI. Zlatý dukát představuje především atraktivní a hodnotný dárek pro významné příležitosti. Jeho nedílnou součástí je unikátní certifikát pravosti, který je pokryt vrstvou zlata.

Cyklus, který připravuje Česká mincovna ve spolupráci s Českou národní bankou, představuje chráněné přírodní oblasti České republiky. Čtvrtá sada oběžných mincí je věnována Národnímu parku Šumava.Šumava patří k nejstarším evropským pohořím. Vliv na reliéf krajiny mělo působení ledovců, které dalo vzniknout ledovcovým jezerům a rašeliništím, ale také hoře Plechý, která je nejvyšším vrcholem české strany Šumavy. Krajina zahalená mlžným oparem vábí člověka odpradávna a není divu, že výjimečnou krásu a hodnotu její přírody zdůrazňovali i národní buditelé v 19. století. Vždyť v hlubinách mytického českého pohoří pramení matka českých řek Vltava… O ochraně divoké přírody Povydří a Boubínského pralesa bylo rozhodnuto již v dobách Rakouska-‍Uherska. V roce 1933 byly na Šumavě vyhlášeny první státní přírodní rezervace a roku 1963 zde byla zřízena chráněná krajinná oblast. Její nejcennější část pak byla v roce 1991 vyhlášena národním parkem, který představuje jedinečné přírodní, ekologické a kulturně-historické teritorium. S rozlohou 680 km² je Šumava největším českým národním parkem, přičemž 80 % jeho území tvoří zalesněná plocha. Díky jednomu z největších souvislých komplexů lesa ve střední Evropě se šumavskému masivu přezdívá Zelené srdce či Zelená střecha Evropy. Dále se na území národního parku vyskytuje celá řada vzácných rostlin a živočichů. Tato druhová pestrost je ovlivněna širokou škálou nejrůznějších stanovišť – od údolních niv až po horské smrčiny. Mezi nejvzácnější zvířata Šumavy patří velcí savci – rys ostrovid, los evropský, kočka divoká či vlk obecný, které se postupně daří navracet zpět do přírody.Reverzní straně pamětního žetonu, který je dílem medailérky Evy Macíčkové a který je nedílnou součástí sady, vévodí právě šumavské šelmy – konkrétně rys, liška a vlk. Na averzní straně pak najdete charakteristické šumavské smrky, jejichž kompozice evokuje logo Národního parku Šumava. V sadě oběžných mincí pochopitelně nemůže chybět oběživo – konkrétně šestice kovový